Pořiďte si docela obyčejný gumový zvon – gumový zvon je primitivní nástroj, který má v domácnosti kde kdo. Stojí pár korun a vyplatí se do něj ten malý obnos investovat. Někdy totiž dokáže prorazit nečistoty a zabránit havarijnímu stavu, kvůli němuž musíte volat instalatéra.
Čištění odpadů provádějte preventivně – odpady se zanáší dlouhodobě a postupně, pomaloučku se na vnitřních stěnách trubek usazuje tmavý sliz a spolu s ním i větší kousky nečistot. Pokud k tomu přidáte sem tam i nějaký tuk, např. ze smažení, nebo z mytí tučnější polévky, bude to uvnitř trubek fungovat podobně, jako lepidlo. Preventivní čištění odpadů dokáže toto lepidlo postupně rozpouštět, a tak nebude možná nikdy nutné kvůli tomu volat instalatéra v Praze. Preventivní čištění lze provádět buď klasickým způsobem prostřednictvím louhu sodného, anebo můžete odpady čistit šetrněji enzymatickým rozkladem pomocí vhodných mikroorganismů.
Neházejte do odpadu všechno – odpady nejsou určené k tomu, aby se proměnily ve veřejnou skládku. Nemůžete tam vhazovat, co vás napadne, protože některé předměty se uvnitř mohou zaklínit, anebo se tu budou rozkládat příliš dlouho a vytvoří se uvnitř nepropustná zátka. Do odpadů rozhodně nepatří jiný papír, než toaletní. Nepatří tam ani papírové kapesníky a ubrousky, nebo dokonce papír křídový či kancelářský. Neměli byste tam vhazovat ani tvrdší kousky zeleniny, slupky od mrkve, brambor, celeru, listy kedluben či pecky od třešní v domnění, že se to spláchne do kanalizace. Může se to spláchnout, ale také nemusí.
Věnujte se více svým dětem – a provádějte osvětu, aby si děti byly dobře vědomé, že pokud vhodí do odpadu třeba řetízek, prstýnek, náušnici, oříšek, kuličku, minci či žvýkačku, mohou způsobit velmi nepříjemnou u situaci, a zkomplikovat tím život celé rodině, což se nakonec obrátí i proti nim.